Jak pomoci vašemu psovi, když oslepne

Hlavní stránka Zajímavosti Jak pomoci vašemu psovi, když oslepne

30.08.2019

Stejně jako my, i naši mazlíčci mohou během života přijít o zrak. Tím ale jejich život nekončí! V tomto článku si povíme, jak pejskovi pomoci co nejrychleji si na nevidomost zvyknout.

Ztráta zraku milovaného mazlíčka je šokem pro každého chovatele. Neznamená to ovšem konec světa. Život jde stále dál a vy byste se měli snažit tento „nový“ život vašemu mazlíčkovi co nejvíce zpříjemnit. Nejdřív si pojďme říct, co může slepotu způsobit a jak ji předcházet.

Co u psů způsobuje slepotu

Častou příčinou oslepnutí je diabetes neboli cukrovka. Tato nemoc je často těžko rozpoznatelná z běžných příznaků, které jsou: častější nutnost močení a zvýšená žízeň, zvracení, apatie nebo zákal sklivce a rohovky, pozorovatelný na obou očích. Podle výzkumů jsou k onemocnění náchylnější fenky a starší jedinci, není to ale pravidlo. Náchylnější plemena jsou např. rotvajleři, jorkšíři nebo mopsové. Další příčinnou může být také třeba onemocnění sítnice, glaukom nebo prostě genetika. Abyste nemocem co nejlépe předcházeli, je potřeba často a pravidelně navštěvovat veterinárního lékaře.

Co dělat, když už je pozdě

Pokud už váš pes zrak ztratil, je potřeba, abyste mu pomohli si na tuto nepříjemnou situaci zvyknout. Pamatujte, že pes se slepotě přizpůsobí, jen mu musíte dát dostatek času. V první řadě přizpůsobte byt nebo dům pejskovu handicapu. Nábytek byste měli nechat na stejném místě a nestěhovat ho. Díky tomu si bude pes schopen rychleji vytvořit svoji vlastní představu o tom, kde na něho čekají překážky a kudy se může bez problému vydat. Vaše obydlí také upravte tak, jako byste ho připravovali na příchod malého dítěte: všechny ostré a špičaté věci dejte mimo dosah, zabezpečte rohy nábytku, zavírejte dveře do koupelny a v případě, že by se pes mohl pohybovat okolo bazénu na něj dávejte pozor, aby do něj nespadl. Pokud chcete, aby si pes rychleji našel svou „cestu domem“, tak mu tuto cestu můžete vyznačit pamlsky a přimět ho tak, aby si ji prošel. K samostatnému zabavení mu pořiďte hračky, které vydávají zvuk. Bude tak pro něj jednodušší si s nimi hrát. Co se týče procházek, tak je dobré mít psa stále na vodítku a dávat mu neustále najevo, že mu jste na blízku. To můžete dát najevo tím, že na něj budete stále mluvit, nebo tím, že na sebe připevníte třeba zvoneček. Cedulka pro upozornění ostatních chodců na psův handicap také neuškodí.

I v případě, že je ztráta zraku nevratná nepodceňujte návštěvy veterinárního lékaře, který bude stav vašeho mazlíčka monitorovat a zavčas vás varovat před ostatními hrozbami ohrožující jeho zdraví.