Teplé počasí nemusí být pro vaše zvíře problém

Hlavní stránka Zajímavosti Teplé počasí nemusí být pro vaše zvíře problém

21.05.2020

Vážení přátelé zvířat, opět se blíží léto a s tím je neodmyslitelně spojeno i oteplování. Jak známo, vysoká teplota vzduchu může činit značné potíže lidem, ale i zvířatům. Existují věci, na které bychom se pro tyto případy měli zaměřit?

Problémy spojené s horkým počasím

Jistě jste někdy zaznamenali, že psi v horku dýchají s vyplazeným jazykem. Na rozdíl od lidí, nemají psi ani kočky potní žlázy po celém těle, ale pouze na tlapkách, proto nejsou schopni se chladit pocením. Aby proto zvýšili kapacitu ochlazování těla, vyhledávají stín, kočky zpravidla značně sníží svou aktivitu a psi zrychlí dýchací frekvenci. Každá překážka či nepravidelnost v dýchacích cestách ovšem dokáže účinnost tohoto způsobu ochlazování výrazně snížit. Toto může být problémem zejména u plemen se zkráceným čenichem (tzv. brachycefalická plemena – mops, buldoci, buldočci, pekinéz aj.), u nichž je více či méně přítomen tzv. brachycefalický syndrom spojený s anatomickými změnami na dýchacích cestách (zúžení nosních průchodů, zesílení a prodloužení měkkého patra, zúžení/hypoplazie průdušnice, převrácení/everze hrtanových váčků), vedoucí k intoleranci zátěže, horka a snadno i k přehřátí. Tito psi mohou za zhoršených tepelných podmínek prožívat značný tepelný a dechový diskomfort oproti psům s normální délkou čenichu. Podobné problémy mohou zažívat i psi s jiným chronickým onemocněním dýchacích cest (jako např. kolaps průdušnice, paralýza hrtanu).

Zhoršená snášenlivost tepla je i u kardiaků (a to stejně u zvířat i lidí). Horko vede k roztažení cév na periferii (končetiny, kůže), jež má napomáhat většímu odvodu tepla kůží, což způsobuje zvýšenou zátěž kardiovaskulárního (srdečně-cévního) systému. Nezřídka dochází ke zhoršení stabilního onemocnění srdce právě za horkého počasí. Proto je obecně u kardiaků doporučováno procházky zmírnit a nechat buď na časné ráno či pozdní odpoledne, kdy je horko snesitelnější.

Je nutno vzít v potaz i velikost, která může být u psů značně variabilní. Malí psi mají v porovnání s velkými plemeny i několikanásobně větší povrch těla vůči tělesné hmotnosti, proto se povrchem těla ochlazují snáze a rychleji než velcí psi.

Hustý kožich snižuje výdej a tmavá barva kožichu zvyšuje absorpci tepla ze slunce. Věnujte proto svým chlupáčům dostatečnou pozornost. Holení hustého kožichu stále zůstává kontroverzním tématem napříč širší chovatelskou společností.

Zvýšenou náchylností k přehřátí a intolerancí zátěže trpí i obézní zvířata, která zajisté budou těžit z redukce tělesné hmotnosti. Tuto problematiku můžete diskutovat s Vaším veterinářem či výživovým poradcem pro psy/kočky. Snižování hmotnosti v tomto kontextu ani zdaleka neznamená hladovění.

Dále je třeba zmínit bezsrstá či málo osrstěná plemena psů a koček (i jiných zájmových zvířat): Pokud je holá kůže vystavena přímému slunečnímu záření, může dojít ke spálení, stejně jako u lidí. Při pobytu na sluníčku je tedy na místě použití opalovacího krému – požádejte svého zvěrolékaře o doporučení značky, která nepodráždí kůži Vašeho zvířecího kamaráda.

Riziko přehřátí při různých venkovních teplotách

Už při venkovních teplotách 20–23 °C při nadměrné a nekontrolované zátěži se mohou přehřát obézní a brachycefaličtí psi. Při teplotách 24–27 °C by měla být minimalizována zátěž a věnována zvýšená péče velkým, obézním, velmi mladým a brachycefalickým psům. Vnější teploty 28–31 °C jsou již rizikové z hlediska přehřátí pro všechny naše svěřence, avšak mohou být ohrožující na životě pro velká plemena psů, obézní psy, brachycefaliky a štěňata. Teploty nad 31 °C jsou výrazně rizikové pro všechny bez ohledu na velikost, stáří či přítomnost nemoci.

Obzvláště je nutné myslet, na extrémní teploty, kterých může dosahovat při různých teplotách a slunečním svitu vnitřek kabiny auta. Neustále omílané téma – zvíře čekající v rozpáleném autě na majitele, byť jen 10 minut, se může závažně přehřát i při otevřených okýnkách.

Velké teplotní rozdíly

Je jasné, že když trávíme hodně času ve svém bytě či domě, případně autě, chceme se v něm my i naše zvířata cítit příjemně. Pozor je potřeba dávat při aktivním ochlazování prostředí např. pomocí klimatizace, aby rozdíl teploty venku a uvnitř nebyl příliš velký, obecně doporučovaný maximální rozdíl je 5 °C. Důležitá je též vlhkost vzduchu v obydlí (ideálně mezi 40–60 %). Nezapomínejme také na pravidelnou údržbu klimatizačních jednotek.

Vhodné prostření

Pro zvířata v zájmovém chovu (ať už jde o psy, kočky, koně apod.) platí, že pokud mají možnost a nebrání jim v tom zdravotní problémy, sama si zvolí takovou míru aktivity či místo k odpočinku, které budou odpovídat jejich momentálním potřebám. Pokud však omezíme jejich pohyb (umístěním do kotce, výběhu, voliéry apod.), musíme zajistit, aby prostředí pokrylo všechny jejich fyziologické potřeby a nabízelo co nejvíce možností, tedy místa slunná i stinná, vodu, prostor pro krmení, vhodná místa k odpočinku i prvky vhodné ke hraní.

Ochlazovat? Ano, ale opatrně

Vzhledem k výše zmíněné distribuci potních žláz u psů a koček je jasné, že odpařování potu z povrchu těla nehraje hlavní roli při regulaci tělesné teploty v horku. Nabízí se tedy myšlenka zvíře namočit, když se nemůže potit. Za tento nápad by vás Vaše kočka velmi pravděpodobně moc ráda neměla, nicméně u (spousty) psů se nad tuto možností chvilku zastavit můžeme. Namočení zdravého a nepřehřátého psa může pomoci ho ochladit, je-li mu horko. U přehřátého jedince (tělesná teplota nad 39,5–40 °C) může náhlé ochlazení vést až k šoku, případně úhynu. Důležitými pojmy jsou „povrchová teplota“ (kůže) a „teplota jádra“ (vnitřní orgány). Pokud rychle snížíme povrchovou teplotu, dojde k reflexivnímu stažení cév v kůži, což zakonzervuje nahromaděné teplo uvnitř těla. Podrážděním kožních receptorů teploty může dojít paradoxně k pocitu chladu a svalovému třesu, což vede k další produkci tepla. Oběma reflexy se může teplota jádra zvýšit nad únosnou mez se závažnými dopady. Při přehřátí např. po dlouhé procházce nebo jiné fyzické aktivitě přesuňte zvíře do stínu, můžete nabídnout chladnou vodu k pití, chladivou podložku (namočený ručník), lze přiložit chladící prostředky zabalené v utěrce (led, gelové chladící vaky) na velké cévy (na krku, z vnitřní strany stehen), či vodou chladit pouze část těla (např. břicho nebo hlavu, tlapky) a zvíře ovívat. Po chvilce odpočinku a lehkém zchlazení můžete psovi dovolit se jít vykoupat např. do řeky/bazénu. U závažného přehřátí, kdy vidíte, že pes i přes intenzivní dýchání nezvládá nic jiného, ihned kontaktujte veterinárního lékaře.

Pozor na větrání, když nejste doma!

Tato rada je hlavně pro milovníky koček. Pokud odcházíte z bytu/domu, dejte pozor nejen na to, aby uvnitř nebylo příliš horko, ale také na to, aby okna nezůstala pootevřená na ventilaci. Již dobře popsaným problémem je uskřinutí koček při pokusu vyskočit pootevřeným oknem. Ve ventilační škvíře se mohou zaseknout tlapkou anebo dokonce hůře, v půli těla. Takové zaškrcení vede k narušení toku krve, ke značnému stresu i bolesti a v případě pozdního zásahu tak může dojít k vážnému oběhovému šoku, podchlazení a nezřídka i úmrtí kočky!

Máte jakékoli dotazy k potížím a nástrahám chovu zvířat v teplém období roku? Neváhejte se zeptat na našich sociálních sítích!

Zdroje a další informace:

Fischer, A. 2015. Die „Kippfensterkatze“. team.konkret 11(02), pp. 10-14. doi: 10.1055/s-0035-1545986.

Hall, E. and Carter, A. 2016. Heatstroke – providing evidence-based advice to dog owners. Veterinary Nursing Journal 31(12), pp. 359-363. doi: 10.1080/17415349.2016.1245119.

Johnson, S. et al. 2006. Heatstroke in small animal medicine: a clinical practice review. Journal of Veterinary Emergency and Critical Care 16(2), pp. 112-119. doi: 10.1111/j.1476-4431.2006.00191.x.

Rigotti, C. et al. 2015. Effect of prewarming on the body temperature of small dogs undergoing inhalation anesthesia. Journal of the American Veterinary Medical Association 247(7), pp. 765-770. doi: 10.2460/javma.247.7.765.

Roedler, F. et al. 2013. How does severe brachycephaly affect dog’s lives? Results of a structured preoperative owner questionnaire. The Veterinary Journal 198(3), pp. 606-610. doi: 10.1016/j.tvjl.2013.09.009.

Silverstein, D. and Hopper, K. 2014. Small animal critical care medicine. 2nd ed. St. Louis: Elsevier Saunders. ISBN 9781455703067

Vets Now (2020) When is it too hot to walk a dog? Dostupné online: https://www.vets-now.com/summer/when-is-it-too-hot-to-walk-a-dog/ Navštíveno: 19/05/2020

Umíme používat klimatizaci? Dostupné online: http://www.khsova.cz/docs/01_aktuality/files/klimatizace_pouzivani.pdf Navštíveno 19. 5. 2020