Zima odchází – pozor na nezvané hosty v kožichu

Hlavní stránka Zajímavosti Zima odchází – pozor na nezvané hosty v kožichu

06.02.2020

Venkovní počasí je letos takové, že označit toto roční období za zimu je dost velká nadsázka. Ale i přesto měli v několika uplynulých měsících domácí mazlíčci aspoň o trochu méně problémů s vnějšími parazity. Nyní se však dá očekávat, že s nástupem jara se tyto potíže opět začnou množit.

Obecně se dá říci, že nejčastější vnější parazité psů a koček jsou blecha a klíště. Oba tito parazité mají poněkud odlišný způsob života; zatímco blecha se velmi dobře adaptovala na život v prostředí obývaném svými hostiteli, klíště je více vázáno na přírodní podmínky. Z toho také vyplývá, že s blechami se můžeme setkat prakticky po celý rok, zatímco výskyt klíšťat je téměř vždy sezonní – v závislosti na teplotě vzduchu přibližně od února-dubna do října-listopadu s vrcholem v létě. Dnes si tedy povíme více o klíšťatech, příště se zaměříme na blechy.

Kde si dávat pozor?

Jak už bylo řečeno, klíšťata se zdržují především volné přírodě, na stinných místech ve vyšším podrostu. Oproti obecně rozšířenému názoru nemají ve zvyku skákat na své oběti ze stromů – číhají na vrcholcích travin a nízkých keříků s nataženýma předníma nohama. Jakmile o ně zavadí procházející/prolétající hostitel, přichytí se klíště na srst. Během prvních 24-36 h na hostiteli zpravidla nesají krev, ale důkladně se přisávají ke kůži a pronikají skrz ni svým ústním ústrojím. Teprve po dokončení této fáze několik dnů pomalu sají krev. Nakonec následuje fáze rychlého sání, kdy klíště během 12-36 h mnohonásobně zvětší svůj objem, pak se pouští a odpadne. Tento proces probíhá jedenkrát u larvy, nymfy i dospělého klíštěte. Dospělci se navíc před posledním sáním páří (některé druhy mimo hostitele, jiné až na něm). Celý vývojový cyklus trvá např. u klíštěte obecného (Ixodes ricinus) až 3 roky. V místě přisátí klíštěte dochází k zánětlivé reakci, svědění, případně i infekci; po neopatrném a neúplném odstranění klíštěte se může vytvořit hnisavý absces. Specifickou reakcí na toxiny obsažené ve slinách klíšťat je tzv. klíšťová paralýza, která se ale v Evropě vyskytuje vzácně.

Klíšťata nejsou obtížná jen sama o sobě, mohou rovněž přenášet řadu jiných onemocnění a parazitóz. V České republice je tradičně nejvýznamnějším druhem klíště obecné (I. ricinus). To může sloužit jako vektor (přenašeč) pro krevní parazity (anaplasmóza, ehrlichióza), původce lymeské borreliózy (postihuje i člověka), tularemie (též přenosná na člověka) či klíšťové encefalitidy (postihuje člověka, u psů se projeví jen velmi vzácně). Nicméně poté, co se po pádu železné opony usnadnil pohyb osob a zvířat, a ve spojitosti se změnami zemědělství i klimatu na území Evropy se mění i rozšíření klíšťat. Hranice výskytu klíštěte obecného se od r. 1965 do r. 2003 posunula ze 650 m n. m. na 1100 m n. m., kdy byly nymfy nalézány i při teplotě 2,5 °C. Šíří se k nám i druhy klíšťat, pro něž se naše klima dříve považovalo za příliš chladné a která se postupně adaptují na širší spektrum vnějších podmínek, např. zástupci rodu Dermacentor či Rhipicephalus. Zároveň se zvyšuje i četnost výskytu jak výše jmenovaných onemocnění, tak těch, jež byla v našich zeměpisných šířkách ještě před několika lety velmi neobvyklá, jako jsou např. krevní parazitóza babesioza (Babesia sp.) či skvrnitá horečka (Rickettsia sp.).

Jak se klíšťat zbavit?

Jak si s klíšťaty u domácích mazlíčků poradit? Pokud to jde, je samozřejmě lépe vyhýbat se na procházkách vlhkým stinným místům zarostlým trávou. K prevenci lze využít širokou škálu přípravků, např. přípravky z řady Fipron, které jsou dostupné jako pipety nebo jako kožní sprej, nebo přípravky Top Spot On. Zvážit lze rovněž pro všechny případy očkování proti borrelióze. Po každém návratu domů zvíře dobře prohlédněte, zda nenajdete klíště lezoucí v srsti či již přisáté. Zvláště dlouhosrstá zvířata je vhodné vyčesat hustým hřebenem. Pokud objevíte již přisáté klíště (i některé kvalitní přípravky klíště usmrtí až po přisátí), ničím je nezakapávejte – nedostatek vzduchu sice může klíště udusit, ale zároveň způsobí, že klíště do ranky vyloučí více slin. Raději je ihned opatrně odstraňte pomocí pinzety na odstraňování klíšťat či podobného nástroje (lze snadno sehnat u veterinářů, v lékárnách či chovatelských potřebách) – pomalým otáčením lze klíště většinou bez větších obtíží uvolnit. Nedotýkejte se jej holýma rukama; pozor, při pokusu o rozmáčknutí může dojít k vystříknutí krve, která stále může obsahovat infekční původce! Po odstranění klíštěte ranku na kůži ošetřete šetrným dezinfekčním roztokem (např. povidonjodid, není-li zvíře citlivé na jód). Dojde-li při odstraňování k poškození těla klíštěte a část zůstane v rance, často nehrozí nic závažného, ale přesto raději konzultujte konkrétní případ s veterinářem.